Gruzínská hostina: hosta do domu přivedl Bůh 

21.04.2018

Vrcholky hor stále pokrývá sněhová peřina, ačkoliv slunce opírá své paprsky do skal. Pod kopci se tyčí palác krále všech Gruzínců Ardanase II. Píše se rok 900 n. l. a zdejší panovník zasedá se svými přáteli k hostině. Copak dneska připravili pro jeho mlsný jazýček?

Stůl se prohýbá pod množstvím surovin a jeden talíř střídá druhý. Poddaní neustále přinášejí nové pokrmy. Místnostmi prostupuje neuvěřitelné množství vůní, které se mísí mezi sebou. Ořechy, granátová jablka, bylinky, červené papriky, česnek a koření doplňují pokrmy z ryb, masa, sýrů a nakládané zeleniny. Nechybí ani polévky, které svou konzistenci připomínají spíše omáčky.

Charčo, ostrá polévka připravená ze skopového masa s rýží, stejně jako slepičí polévka s vajíčky rozmíchanými ve vinném octě a okořeněná petrželkou, česnekem a fenyklem, zvaná čichirtma nesmí na stole nikdy chybět. Hned vedle leží smažené placky chačapuri dělanéz máslového těsta a plněné ovčím sýrem. Jsou servírované společně s fazolovým pokrmem lobio.

Na stůl přináší i mužuži, huspeninu uvařenou z prasečích nožiček, ocásků a kolínek. Dále si hosté pochutnávají na sulguni, což je solený sýr opečený na másle. Z masa tu jsou pokrmy čakapuli, klobásy kupati, skopové knedlíčky khinkali a oblíbený šašlík zvaný mcvadi. 

Co by to bylo za hostinu bez sladkých dobrot?! Na stole se tak objevuje Čurčela. Jedná se o dezert připravovaný z vlašských ořechů, které jsou namáčené do husté šťávy z hroznů, mouky a cukru. O gruzínském medovníků, který se i u nás těší velké oblibě, se nemusíme snad ani zmiňovat.

Všechny pokrmy doplňují omáčky, které jsou připravované z vlašských ořechů, masa a rajčat. K jídlu hosté přikusují chléb, který nesmí nikdy chybět, podobně jako lahodná červená a bílá vína. Ta podtrhují chuť všech podávaných pokrmů.